Vážení přátelé!

Jsem vzorný příklad chlapa, který má na všechno čas – tenhle dopis Vám totiž píšu už třicet let. Dopis plný chvály a obdivu, díkuvzdání a lásky k Vám a Vašemu divadlu. Věřím, že řada diváků si ani neuvědomuje co času, osobních a pravděpodobně i finančních obětí Vás stojí každé představení. Na druhé straně se mi však zdá, že ani Vy všichni nevíte jakou cenu pro nás diváky Vaše představeni mají, jak moc nám vylepšují a usnadňují život.

V průběhu těch třiceti let jsem Vás všechny postupně zařadil mezi Národní umělce. Josefovi jsem za poslední představení připíchl řád Bílého Lva. Doufám, že to je nejvyšší české vyznamenání.

Já sám jsem z té trošku starší generace, generace, kterou Hitler učil německy, Stalin rusky a potom nám Štěstěna dovolila komolit angličtinu. Přesto přese všechno čeština zůstává naším nejoblíbenějším jazykem, jazykem Vašeho divadla. Další důvod, proč Vás a divadlo máme tak rádi. Naše vzdělání bylo čistě socialistické, naplněné skutečnými literárními skvosty... od jednoho z lepších básníků si dovoluji vypůjčit jeho „Vám poděkování a lásku Vám“, protože Vám všem, kteří máte sebemenší zásluhu o české divadlo ve Vancouveru, Vám všem patří naše poděkování, Vám všem patří naše láska.

Za všechny vděčné diváky

Váš divák nejvděčnější

Josef Mrnka